Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Klasifikace handicapu

 

Na našich stránkách uvádíme jen základní informace o klasifikaci a orientační přehled zařazení různých  handicapů do jednotlivých skupin.

Pokud potřebujete opravdu kvalifikovanou informaci jako zájemce o ježdění paradrezury nebo jste fyzioterapeut a měli byste zájem se klasifikací zabývat, obraťte se na naši mezinárodní klasifikátorku handicapu pro jezdectví MUDr.Janu Kulichovou -  jana.kulichova@volny.cz

MUDR.J.Kulichová má velké zkušenosti a podílí se i na vývoji klasifikace v rámci FEI (Federation Equestrian International). Klasifikovala na mnoha mezinárodních závodech včetně ME, MS i Paralympijských her.

 


Paradrezurou a obecně jezdeckým výcvikem se mohou zabývat handicapovaní lidé, kteří nemají žádnou kontraindikaci - tento aspekt a stupeň jejich předpokládané schopnosti zvládnout koně musí určit klasifikátor handicapu na základě speciálních testů ve spolupráci s lékařem. Výsledek testů potom určí klasifikační skupinu.

 Klasifikaci handicapu mohou provádět jen speciálně proškolení fyzioterapeuté nebo lékaři. V ČR je jeden mezinárodní klasifikátor - MUDr. Jana Kulichová - a pět národních klasifikátorů.

Pro účast na národních soutěžích musí být fyzicky handicapovaný jezdec oklasifikován  naší mezinárodní klasifikátorkou , pro účast na mezinárodních závodech je potřeba klasifikace od dvou mezinárodních klasifikátorů uvedených na seznamu FEI. Mezinárodní klasifikaci lze získat na mez.závodech, kde jsou dva klasifikátoři přítomni.
Jezdec s oční  vadou musí být oklasifikován dvěma očními lékaři, kteří jsou současně i  mezinárodně uznanými klasifikátory pro oční vady. U očních vad je rozdělení: B1 - nevidomí, B2 - zbytky zraku, B3 - zbytky zraku. Skupina B3 je v jezdectví neklasifikovatelná a takto postižení lidé se paradrezurních soutěží nemohou účastnit.
Ve všech případech mezinárodní klasifikace musí být oba klasifikátoři každý z jiné země.  Jezdec může startovat ve vyšší klasifikační skupině než určuje jeho klasifikace, ale musí o to požádat prostřednictvím manažera pro paradrezuru ČJF do konce ledna daného roku a každý rok musí žádost opakovat. Toto platí jen při účasti na oficiálních národních a mezinárodních závodech.

Parajezdci mohou používat různé kompenzační pomůcky – ty doporučuje klasifikátor handicapu s ohledem na bezpečnost a možnosti jezdce a schvaluje je technický delegát s ohledem na pohodlí a bezpečnost koně. Kompenzační pomůcky musí mít jezdec zaznamenány ve své  klasifikační kartě vydávané ČJF(od 1.3.2014) Dodržování a správnost použití  kompenzačních pomůcek se velmi přísně kontroluje. Pokud parajezdci startují v soutěži se zdravými jezdci, musí kromě licence ČJF před začátkem soutěží předložit i svoji klasifikační kartu , kde je specifikován jejich handicap a použití kompenzačních pomůcek  - sbor rozhodčích musí použití kompenzačních pomůcek jezdci povolit.

Příklady kompenzačních pomůcek:  poutka na otěžích, poutko u sedla, tušírka – i dvě, speciální úpravy sedla, použití hlasové pomůcky, u očních vad signalizátor písmen, apod.  
 

V případě aktivního zájmu o paradrezuru je nezbytná konzultace s klasifikátorem a to ještě před zahájením jezdeckého výcviku.  Klasifikace je  doporučená i v případě, že jezdec nebude soutěžit a chce jezdit jen rekreačně.   Klasifikátor určí možný dosažitelný stupeň výcviku a může doporučit trenérovi nebo cvičiteli další postup při tréninku, aby nedošlo ke zdravotním potížím jezdce  následkem nevhodné zátěže, nebo naopak aby jezdec zbytečně nestagnoval.

 

  
 Klasifikační skupiny - orientační přehled

 

  I.skupina: nejtěžší handicap, velmi malá funkčnost všech čtyř končetin, těžké poruchy koordinace a rovnováhy, vážné deformity, těžká spasticita, paréza, vozíčkáři,
Obtížnost: krok, ve volné sestavě je povolena práce na dvou stopách a klus

                      Ia

 

 

 
  II.skupina:  snížená   funkce  všech  čtyř  končetin, poruchy koordinace,  rovnováhy,   výrazně omezený pohyb a  ovládání  pánve,  paraplegici,  chybění dvou končetin atd.  Obtížnost: krok, klus, ve volné sestavě je povolena  práce na dvou stopách

                  Ib

                                                   

 

 

 

   III.skupina:  těžké postižení končetin na stejné straně těla, chybí obě dolní končetiny, vozíčkář s dobrou koordinací trupu atd.
Obtížnost: krok, klus, ve volné sestavě je povolen cval

                    II

 

 

  IV.skupina:  nevidomí B1, chybí obě ruce,  chybí jedna noha-pahýl méně než 10cm, lehčí poruchy koordinace apod.
Obtížnost: krok,klus cval, práce na dvou stopách – úroveň klasické „Z“ až „L“drezury, ve volné sestavě je povolena práce na dvou stopách ve všech chodech, přeskoky ve cvalu

                  III 

 

 

  V.skupina:  chybí noha-pahýl delší než 10cm, celá ruka, zbytky zraku B2 apod.,
Obtížnost: úlohy jsou na  úroveni klasické „L“ až „S“drezury, ve volné sestavě mohou být obtížné prvky mimo piaf, pasáž a celou piruetu ve cvalu  

            IV


 

 

Rozdělení handicapů jezdce podle profilů a jejich zařazení do skupin najdete v profily handicapů.pdf